Kapitola předmětu České a československé právní dějiny novověku
Obsah: revoluce 1848, ústavy 1848–1867, neoabsolutismus, dualismus, státní aparát, správa a soudnictví a vývoj práva do roku 1918.
Revoluce 1848–1849
Revoluce v habsburské monarchii měla charakter protifeudální (zrušení poddanství), demokratický (ústava, občanské svobody) a národní (česká státoprávní a jazyková emancipace). V českých zemích: Svatováclavská petice, Slovanský sjezd, Palackého odmítnutí účasti ve frankfurtském parlamentu (austroslavismus), pražské červnové povstání. Trvalým výsledkem je zrušení poddanství a roboty (7. 9. 1848) a s ním patrimoniální správy. Viz Revoluce 1848–1849.
Ústavní vývoj 1848–1867
- dubnová (Pillersdorfova) ústava (25. 4. 1848): oktrojovaná, dvoukomorový říšský sněm, katalog práv. Odmítnuta, zrušena,
- kroměřížský ústavní návrh (1849): připravil ústavodárný Říšský sněm, liberální, národnostně spravedlivý. Sněm byl rozpuštěn, návrh nevstoupil v platnost,
- březnová (Stadionova) ústava (4. 3. 1849): oktrojovaná, centralistická, s katalogem práv. Fakticky se neuplatnila,
- Silvestrovské patenty (31. 12. 1851): zrušily březnovou ústavu, nastolen bachovský neoabsolutismus (1851–1859): centralizace, germanizace, četnictvo, konkordát (1855),
- Říjnový diplom (1860): obnova konstitucionalismu s federalistickými prvky (posílení zemí),
- únorová (Schmerlingova) ústava (1861): centralistická, dvoukomorová Říšská rada (panská sněmovna a poslanecká sněmovna volená zemskými sněmy), kuriový volební systém,
- rakousko-uherské vyrovnání (1867): dualismus, vznik Rakousko-Uherska (Předlitavsko a Zalitavsko, společný panovník, zahraniční věci, vojsko a finance),
- prosincová ústava (21. 12. 1867): soubor základních zákonů státních pro Předlitavsko (o říšském zastoupení, o všeobecných právech občanů, o říšském soudu, o soudcovské moci, o vládní a výkonné moci). Platila do roku 1918 a její katalog práv byl recipován do ČSR.
Viz Prosincová ústava a Konstitucionalismus.
Prosincová ústava
Soubor pěti základních zákonů státních z 21. 12. 1867 pro Předlitavsko, které spolu s únorovou ústavou tvořily ústavní systém do roku 1918: o říšském zastoupení (Říšská rada), o všeobecných právech státních občanů (rovnost před zákonem, svoboda osobní, pohybu, vyznání, projevu, shromažďovací a spolčovací, nedotknutelnost vlastnictví a domovní svoboda, rovnoprávnost národností a jazyků), o zřízení říšského soudu, o moci soudcovské (nezávislost, oddělení justice od správy) a o výkonu vládní a výkonné moci. Ústavní konstitucionalismus však zůstal omezený: silné postavení panovníka (sankce zákonů, nouzové nařízení podle § 14).
Státní aparát a správa 1848–1918
- ústřední orgány: panovník, ministerstva (od 1848), Říšská rada, po roce 1867 společná ministerstva Rakousko-Uherska,
- zemská úroveň: místodržitelství (státní správa) vedle zemského sněmu a zemského výboru (zemská samospráva),
- okresní úroveň: okresní hejtmanství (od 1868), na Moravě a v Čechách i okresní samospráva (okresní zastupitelstva),
- obce: prozatímní obecní zákon (1849, „svobodná obec je základem svobodného státu“) a říšský obecní zákon (1862). Obec má samostatnou a přenesenou působnost.
Vzniká tak smíšený (dualistický) systém státní správy a samosprávy, který převzalo Československo i dnešní ČR.
Soudnictví 1848–1918
Po roce 1848 se soudnictví oddělilo od správy a patrimoniální soudy zanikly. Soustava řádných soudů: okresní soudy, krajské (zemské) soudy, vrchní zemské soudy a Nejvyšší soudní a kasační dvůr ve Vídni. Zvláštní soudy: říšský soud (1869, kompetenční spory a stížnosti pro porušení ústavních práv) a Správní soudní dvůr (1875/1876). Zákon o soudní organizaci (1896).
Vývoj práva 1848–1918
- soukromé právo: další platnost ABGB, tři dílčí novely (1914–1916), obecný obchodní zákoník (1862), živnostenský řád (1859, svoboda živností), směnečný řád,
- civilní proces: civilní soudní řád (1895, F. Klein), jurisdikční norma a exekuční řád: zásady ústnosti, přímosti a veřejnosti, aktivní role soudce. Platil v českých zemích až do roku 1950,
- trestní právo: trestní zákon (1852, novelizovaná verze zákoníku z 1803) platný až do roku 1950, trestní řád (1873, J. Glaser): přechod od inkvizičního k obžalovacímu procesu, porotní soudy,
- volební právo: kuriový systém, postupně rozšiřovaný (pátá kurie 1896), všeobecné a rovné hlasovací právo mužů do Říšské rady (1907).