Kapitola předmětu Národní hospodářství
Obsah: peníze a měna, druhy peněz, měnová politika a její režimy, cílování inflace, nástroje měnové politiky a úrokové sazby ČNB, expanzivní a restriktivní politika, transmisní mechanismus, nestandardní nástroje.
Peníze
Věc přijímaná jako prostředek směny, účetní jednotka (míra hodnoty) a uchovatel hodnoty. Formy: hotovost a bezhotovostní (depozitní, rezervy, elektronické). Měna je oficiálně uznané a zákonné platidlo určitého státu (CZK, EUR) vydávané centrální bankou. Peníze mohou existovat i neoficiálně (barter).
Druhy peněz z pohledu měnové politiky:
- hotovost (bankovky a mince): emitentem je centrální banka, nejsou kryty drahým kovem,
- depozitní peníze: zůstatky na bankovních účtech, vznikají vkladem nebo poskytnutím úvěru,
- rezervy: elektronické zůstatky obchodních bank u centrální banky, potřebné k tvorbě depozitních peněz.
Měnová politika
Souhrn opatření centrální banky k dosažení měnověpolitických cílů, zejména stability měny a cen. Centrální banka ovlivňuje zejména krátkodobé úrokové sazby na mezibankovním trhu. ČNB je podle Ústavy (čl. 98) a zákona č. 6/1993 Sb. povinna pečovat o cenovou stabilitu a je nezávislá. Rozhoduje bankovní rada podle prognózy na horizontu 12–18 měsíců. Viz Česká národní banka.
Měnověpolitické režimy:
- cílování měnové zásoby (určité množství peněz),
- cílování měnového kurzu (určitý vztah k jiné měně),
- cílování inflace: centrální banka předem oznámí inflační cíl (ČNB 2 %) a usiluje o něj ovlivňováním úrokových sazeb. Objevuje se v době plovoucích kurzů a vychází z toho, že dlouhodobý růst nejlépe podporuje cenová stabilita. ČNB ho používá od roku 1998.
Druhy: expanzivní (snižování sazeb, růst peněžní nabídky, podpora růstu a zaměstnanosti) a restriktivní (zvyšování sazeb, boj s inflací a přehřátím ekonomiky).
Transmisní mechanismus: proces, jímž se změna úrokových sazeb přenáší do klientských sazeb, úvěrů, kurzu, poptávky a nakonec do inflace a růstu.
Nástroje měnové politiky
Standardní (nepřímé):
- operace na volném trhu: hlavní nástroj, repo operace,
- automatické facility: depozitní a úvěrové (přes noc),
- povinné minimální rezervy (ustupují do pozadí).
Úrokové sazby ČNB:
- dvoutýdenní repo sazba: hlavní měnověpolitická sazba pro dvoutýdenní repo operace s bankami (v ČR stahování likvidity),
- diskontní sazba: úročení prostředků, které si banky ukládají u ČNB přes noc (dolní mez sazeb na trhu),
- lombardní sazba: sazba, za kterou si banky mohou přes noc půjčit od ČNB proti zástavě cenných papírů (horní mez).
Nestandardní nástroje:
- devizové intervence (kurz jako nástroj): ČNB v letech 2013–2017 při sazbách na „technické nule“ oslabovala korunu (kurzový závazek 27 Kč/EUR), aby zvýšila inflaci k cíli,
- kvantitativní uvolňování: přímé nákupy aktiv (dluhopisů) na finančních trzích (ECB, Fed).
Česká národní banka
Centrální banka ČR a orgán dohledu nad finančním trhem (čl. 98 Ústavy, zákon č. 6/1993 Sb.). Jejím hlavním cílem je cenová stabilita, dále finanční stabilita. Určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh a platební styk, vykonává dohled nad finančním trhem a je orgánem pro řešení krize (rezoluce). Je nezávislá na vládě, vrcholným orgánem je sedmičlenná bankovní rada jmenovaná prezidentem republiky. Je 1. stupněm dvoustupňové bankovní soustavy.