Definice
Ústavní vývoj Anglie – Vývoj od Magna Charty přes konflikty krále s parlamentem a slavnou revoluci k parlamentní monarchii a Spojenému království.
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Ústavní vývoj Anglie
Odkaz na původní dokument
- Magna Charta (1215) viz Magna Charta Libertatum,
- parlament: Oxfordské provize (1258, Simon z Montfortu, kontrola krále radou baronů), Montfortův parlament (1265, i rytíři hrabství a zástupci měst), vzorový parlament Edvarda I. (1295) a statut De tallagio non concedendo (1297, daně jen se souhlasem parlamentu). Od 1343 dvě komory: Sněmovna lordů a Dolní sněmovna (2 rytíři za hrabství, 2 měšťané za město, předseda speaker). Parlament získal finanční, zákonodárnou i soudní pravomoc: impeachment (Dolní sněmovna obžalovává, lordi soudí) a bill of attainder (trest uložený zákonem bez soudu, i proti politickým odpůrcům, např. T. More, lord Strafford),
- Jindřich VIII.: využití práva k upevnění moci, Star Chamber, anglikánská církev,
- Karel I.: Petition of Right (1628: daně jen se souhlasem parlamentu, nikdo nesmí být uvězněn bez soudu, proti válečnému právu v míru a ubytovávání vojáků), vláda bez parlamentu (1629–1640), krátký a dlouhý parlament (1640): Tříletý zákon (1641, svolávání nejméně jednou za 3 roky), zrušení Hvězdné komory a Vysoké komise (1641), Velká remonstrance (1641), občanská válka (1642–1651) kavalírů a „kulatohlavců“, New Model Army, Prideova čistka a kusý parlament (Rump), poprava krále (30. 1. 1649). Radikální levelleři předložili Agreement of the People (1647),
- republika: Cromwell, Instrument of Government (1653), jediná psaná ústava Anglie, armáda jako opora režimu,
- restaurace (1660): Bredská deklarace, zákon o amnestii, Clarendonův kodex (1662, výsady anglikánské církve), zákon o služební přísaze (Test Act, vyloučení katolíků z úřadů), vznik stran whigů a toryů, Habeas Corpus Act (1679),
- slavná revoluce (1688–1689): svržení Jakuba II., Vilém III. a Marie II., Bill of Rights (1689), Act of Settlement (1701),
- unie: Wales (1535, 1542), Skotsko (1707) → Velká Británie (personální unie od 1603), Irsko (1800) → Spojené království,
- 18.–19. století: z tajné rady (Privy Council) vznikl kabinet; Hannoverští mu přestali předsedat a Walpole prosadil, že kabinet se skládá jen z členů parlamentu a odstupuje po ztrátě většiny v Dolní sněmovně (od individuální ke kolektivní odpovědnosti), westminsterský model, Septennial Act (1716, sedmileté volební období), suverenita parlamentu (Blackstone), volební reformy: 1832 (zrušení „shnilých městeček“, přerozdělení mandátů), chartisté a People’s Charter (1838–1848), 1867 (Disraeli, volební právo pro městské dělníky), tajné hlasování (1872), 1884–1885 (jednomandátové obvody), reforma samosprávy měst (1835) a hrabství (volené county councils, 1888), Benthamovo kodifikační hnutí, reforma soudnictví (Soudní výbor Tajné rady 1833, Common Law Procedure Act 1854), tovární zákony (1802, Factory Act 1833, desetihodinový zákon 1847), Penal Servitude Act (1857), Matrimonial Causes Act (1857), zákony o společnostech (1856, 1862), Trade Union Act (1871).