Definice
Codicillus – Neformální písemné pořízení pro případ smrti, které mohlo obsahovat vše kromě ustanovení dědice.
Výklad v předmětech
Římské právo II
Codicillus
Kodicil (dovětek): neformální písemné pořízení (původně dopis, fideikomis dopisem), které stálo u zrodu vymahatelnosti fideikomisů. Už Augustus uznal fideikomisy v kodicilu, jehož sepsání si zůstavitel vyhradil v testamentu. Kodicil mohl být v testamentu předem vyhrazený, dodatečně potvrzený, nezmíněný (jen doplňující fideikomisy), nebo intestátní. Testamentární kodicil je součástí testamentu a jeho platnost na něm závisí. Potvrzený kodicil mohl obsahovat i civilní legáty, manumise a jmenování poručníků. Poklasická doba vyžadovala minimum forem, u Justiniána podpis zůstavitele, 5 svědků a unitas actus; kodicil se stal obecným pořízením pro případ smrti vedle testamentu. Mohl obsahovat cokoli kromě ustanovení dědice (to jen odkazem testamentu na kodicil, tzv. mystický testament). Stačilo 5 svědků. Druhy: testamentární potvrzený (lze i legát), testamentární nepotvrzený (jen fideikomisy) a intestátní. Clausula codicillaris: neobstojí-li závěť jako testament, má platit aspoň jako intestátní kodicil. Ustanovení dědice se pak posuzuje jako univerzální fideikomis, odkazy jako fideikomisy. Dnes dovětek (§ 1498 OZ).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Fideicommissum