Definice

Daňová spravedlnost – Princip, podle něhož se daň stanoví podle schopnosti platit nebo podle užitku z veřejných statků; vertikálně má vyšší schopnost platit znamenat vyšší daň, horizontálně stejná schopnost stejnou daň.

Výklad v předmětech

Národní hospodářství

Daňová spravedlnost

Dva přístupy k tomu, kolik má kdo platit:

  • princip platební schopnosti (ability to pay): každý by měl přispívat na financování veřejných statků podle své schopnosti platit,
  • princip užitku (benefit principle): jednotlivec má platit daň rovnou užitku, který mu přinášejí veřejné statky zajišťované státem.

V rámci principu platební schopnosti:

  • vertikální spravedlnost: poplatník s větší schopností platit má platit vyšší daň; obvykle se naplňuje mírně progresivními sazbami,
  • horizontální spravedlnost: poplatníci se stejnou schopností platit mají platit stejnou daň bez ohledu na pohlaví, rasu či věk.

Distribuční dopady daní ukazuje Lorenzova křivka.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti