Definice
Hradská soustava – Správní systém přemyslovského státu (10. až 1. polovina 13. století) s hradišti jako správními, soudními, vojenskými a hospodářskými centry.
Výklad v předmětech
České a československé právní dějiny novověku
Hradská soustava
Správní systém přemyslovského státu (10. až 1. polovina 13. století): hradiště jako opevněná mocenská centra s funkcí správní, soudní, hospodářskou, vojenskou a církevní, vilikace (panovnická doména organizovaná do dvorců) a služebná organizace kolem hradů. V čele hradu stál kastelán, dále sudí, vilik, komorník a arcikněz. Ve 13. století se rozpadla a její úkoly převzaly pozemkové vrchnosti (patrimoniální správa), města a krajská správa.
Vrchnostenská správa: panství a statky spravovali hejtman, purkrabí a písaři, na vesnici rychtář a konšelé. Města měla smíšenou správu: vrchnostenský prvek (podkomoří, rychtář) a samosprávu (městská rada, purkmistr, konšelé, obec), vedla městské knihy a soudila. Morava byla připojena za Oldřicha (počátek 11. století), od 12. století s moravským markrabětem, od Karla IV. jako léno (sekundogenitura).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Patrimoniální stát