Definice
Inflace – Porucha makroekonomické rovnováhy projevující se růstem cenové hladiny; ČNB cílí inflaci 2 %.
Výklad v předmětech
Národní hospodářství
Inflace
Porucha rovnováhy základních makroekonomických veličin projevující se růstem cenové hladiny (znehodnocením peněz). Cenová stabilita je mírný růst cen (cíl ČNB 2 %). Měření inflace slouží mj. k valorizaci mezd, důchodů a sociálních dávek.
Druhy podle míry: mírná (do několika %), pádivá (desítky až stovky %) a hyperinflace. Dále deflace (pokles cenové hladiny), dezinflace (zpomalení růstu cen), stagflace (stagnace ekonomiky s růstem cen) a slumpflace (pokles výkonu s růstem cen).
Další pojmy: jádrová inflace (bez regulovaných cen, potravin, pohonných hmot a dopadů nepřímých daní), měnověpolitická inflace (celková inflace bez primárních dopadů změn nepřímých daní, na ni reaguje ČNB), očekávaná, anticipovaná (očekávání se naplní) a neanticipovaná inflace, skrytá (neprojeví se v cenách) a potlačená inflace (zákaz zvyšování cen, vede k černému trhu, typická pro socialismus).
Příčiny:
- poptávková (strana peněz): deficit státního rozpočtu, nadměrná úvěrová emise, příliv zahraničního kapitálu, dlouhé investiční akce, nízké úrokové sazby a kvantitativní uvolňování,
- nabídková (nákladová): růst mezd bez růstu produktivity, růst cen surovin a energií, monopoly, zvýšení nepřímých daní, války, importovaná inflace.
Důsledky: redistribuce od věřitelů k dlužníkům, deformace daňového systému, znehodnocení příjmů a úspor, vysoké nominální úrokové sazby, nejistota, mzdově-inflační spirála.
Boj s inflací: Měnová politika centrální banky (zvyšování úrokových sazeb: repo, diskontní, lombardní), pevné kurzy či zlatý standard, regulace mezd a cen.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Měření inflace, Inflace v ČR
- Související: Měnová politika, Nominální a reálná úroková sazba