Definice

Mandatum – Nerovný konsensuální kontrakt, kterým příkazník bezplatně obstarává záležitost příkazce svým jménem na jeho účet (nepřímé zastoupení).

Výklad v předmětech

Římské právo II

Mandatum

Příkazní smlouva: příkazce (mandans) uloží příkazníkovi (mandatarius), aby pro něj bezplatně obstaral nějakou záležitost, faktickou (koupě věci) nebo právní (zastoupení v řízení). U právní činnosti bývá příkazník vybaven plnou mocí, jednostranným projevem příkazce adresovaným třetím osobám. Nerovný kontrakt. Podle prospěchu jde o mandatum mea gratia (pro příkazce), aliena gratia (pro třetího) a tua gratia (pro příkazníka, jen nezávazná rada, consilium).

Realizuje nepřímé zastoupení: příkazník jedná svým jménem na účet příkazce a nabyté musí převést. Přímé zastoupení bylo vyloučeno (per liberam personam nobis adquiri non potest, viz Zastoupení (Řím)).

Žaloby: actio mandati directa (provedení příkazu, infamující) a actio mandati contraria (náhrada výdajů a škody vzniklé ex causa mandati, tj. v přímé souvislosti s příkazem, ne však škody in occasione mandati).

Povinnosti příkazníka: provést příkaz věrně a v jeho mezích, přestat, dozví-li se o odvolání či smrti příkazce, a vydat vše, co při provádění nabyl. Prodal-li levněji nebo koupil-li dráž, musí příkazce plnění přijmout, vyrovná-li příkazník rozdíl ze svého (mezi klasiky sporné, Gai. 3, 161). Zánik: splněním, odvoláním, výpovědí příkazníka a smrtí kterékoli strany. Už vzniklé nároky trvají a jdou i proti dědicům. Odměna (honorarium) byla nežalovatelná, později vymahatelná v kognici.

Zvláštní druhy: Mandatum qualificatum a mandatum ad adquirendam hereditatem (věřitelé zůstavitele přikážou dědici přijmout předluženou pozůstalost a ten pak od nich žádá, co ze svého zaplatil).

Odkaz na původní dokument

Souvislosti