Definice
Milost a amnestie – Pravomoc hlavy státu zasáhnout do trestní věci individuálně (milost) nebo hromadně (amnestie) formou abolice, agraciace či rehabilitace.
Výklad v předmětech
Státověda
Milost a amnestie
Pravomoc hlavy státu zasáhnout do trestní věci: milost je individuální, amnestie hromadná. Formy:
- abolice: zastavení (nezahájení) trestního stíhání,
- agraciace: prominutí nebo zmírnění uloženého trestu,
- rehabilitace: zahlazení odsouzení.
V ČR podle čl. 62 písm. g) Ústavy (milost) a čl. 63 odst. 1 písm. j)–k) Ústavy (abolice, amnestie s kontrasignací).
Odkaz na původní dokument
Ústavní právo II
Milost a amnestie
Prezident (čl. 62 písm. g) a čl. 63 odst. 1 písm. j) a k) Ústavy):
- agraciace: odpouští nebo zmírňuje trest uložený soudem (nekontrasignováno),
- rehabilitace: zahlazuje odsouzení (nekontrasignováno),
- abolice: nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (od ÚZ 71/2012 Sb. kontrasignovaná),
- amnestie: hromadná milost (kontrasignovaná).
Amnestie Václava Klause (2013) zastavila mimo jiné trestní stíhání trvající déle než 8 let pro trestné činy se sazbou do 10 let (čl. II amnestie) a vyvolala ústavní žalobu Senátu. Návrh senátorů na její zrušení ÚS odmítl pro nepříslušnost (13): rozhodnutí o amnestii není právním předpisem, ale prerogativem bez ústavního standardu přezkumu (doktrína politické otázky). V obiter dictu připustil zásah jen v extrémním případě ohrožení materiálního jádra (čl. 9 odst. 2 Ústavy). Právo milosti zasahuje do moci soudní a jde o výjimku z dělby moci.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Kontrasignace