Definice
Nabytí státního občanství – Způsoby nabytí: originární (narození na území, nalezení, naturalizace, nabytí úřadu, optování) a derivativní (po rodičích, osvojení, určení otcovství, sňatek).
Výklad v předmětech
Státověda
Nabytí státního občanství
Originární (původní) způsoby: narození na území (ius soli), nalezení na území, naturalizace (udělení na žádost), nabytí úřadu ve státě, optování občanství (volba při změně území či rozpadu státu).
Derivativní (odvozené) způsoby: narození rodičům-občanům (ius sanguinis), osvojení, určení otcovství, uzavření manželství.
Odkaz na původní dokument
- narozením (filiace) je nejčastější. Uplatní se ius sanguinis, ius soli nebo jejich kombinace,
- udělením rozhoduje stát. Obvykle je nenárokové, ale svévolné odmítnutí může narazit na právo na rodinný a soukromý život a na soudní ochranu. V ČR je podmínkou mimo jiné 5 let trvalého pobytu.
Souvislosti
- Podřazené: Ius soli a ius sanguinis
- Protiklad: Pozbytí státního občanství