Definice

Nalézací řízení – Dílčí daňové řízení, v němž se daň stanoví (vyměří platebním výměrem) nebo změní (doměří dodatečným platebním výměrem).

Výklad v předmětech

Finanční právo I

Nalézací řízení

Realizace hmotného berního práva v etapě určení daňové povinnosti. Cílem je správné zjištění a stanovení daně.

Vyměřovací řízení (§ 135 a násl. DŘ): první stanovení daně. Daňový subjekt podá řádné Daňové tvrzení (autoaplikace: sám daň vyčíslí) ve lhůtě podle zdaňovacího období (§ 136). Daň je splatná v poslední den lhůty pro podání přiznání. Před uplynutím lhůty lze podat opravné tvrzení, které nahrazuje původní. Správce daně daň vyměří platebním výměrem; neodchyluje-li se od tvrzené daně, platební výměr se nedoručuje a za den doručení se považuje poslední den lhůty pro podání přiznání. Pokud subjekt tvrzení nepodá, správce daně ho vyzve; nevyhoví-li, lze daň stanovit podle pomůcek.

Doměřovací řízení (§ 143 a násl.): změna již stanovené daně, typicky po daňové kontrole. Zahajuje se dodatečným daňovým tvrzením nebo ex offo. Má-li být daň vyšší, je subjekt povinen podat dodatečné přiznání do konce měsíce následujícího po zjištění (nevzniká pak penále). Má-li být nižší, je to jeho právo (omezené jen lhůtou pro stanovení daně). Doměřuje se rozdíl dodatečným platebním výměrem; neuplatní se překážka věci rozhodnuté.

Rozhodnutí o stanovení daně: platební výměr, dodatečný platební výměr nebo hromadný předpisný seznam. Odůvodňuje se jen, odchyluje-li se od tvrzení nebo jde-li o stanovení z moci úřední. Daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti