Definice
Postliminium – Právo římského občana, který se vrátil z nepřátelského zajetí, na obnovení všech jeho právních poměrů, jako by v zajetí nebyl; neobnovovaly se jen poměry faktické povahy (držba, manželství).
Výklad v předmětech
Římské právo I
Postliminium
Ius postliminii: římský občan, který upadl do nepřátelského zajetí, se stal otrokem (capitis deminutio maxima). Vrátil-li se na římské či spřátelené území, obnovila se všechna jeho práva, jako by v zajetí nebyl. Neobnovily se jen poměry faktické povahy, zejména manželství a držba. Neplatilo pro přeběhlíky, ty, kdo se vzdali dobrovolně, a pro vydané nepříteli. Zemřel-li zajatec v zajetí, platila fictio legis Corneliae (Sulla, asi 80 př. n. l.): hledělo se na něj, jako by zemřel v okamžiku zajetí, takže jeho testament zůstal platný.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Status libertatis, Capitis deminutio