Definice
Pozemková reforma (první republika) – Zábor velkostatků nad 150 ha zemědělské či 250 ha celkové půdy a jejich přídělování drobným zemědělcům po roce 1919.
Výklad v předmětech
České a československé právní dějiny novověku
Pozemková reforma (první republika)
Velká pozemková reforma po roce 1918 měla rozbít velkostatky (zejména šlechty a církve) a posílit drobné zemědělce. Záborový zákon (č. 215/1919 Sb.) zabral půdu přesahující 150 ha zemědělské nebo 250 ha celkové výměry. Přídělový zákon (1920) upravil přidělování půdy drobným rolníkům a vznik zbytkových statků, náhradový zákon (1920) náhradu vlastníkům (pod tržní cenou). Prováděl ji Státní pozemkový úřad. Byla zároveň národnostně a politicky motivovaná (velkostatkáři byli často německé nebo maďarské národnosti).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Znárodnění a pozemkové reformy 1945–1948