Definice
Protektorát Čechy a Morava – Okupované české země 1939–1945 jako součást Velkoněmecké říše s formální autonomií, fakticky podřízené říšským orgánům.
Výklad v předmětech
České a československé právní dějiny novověku
Protektorát Čechy a Morava
Okupované české země po 15. březnu 1939, zřízené výnosem Vůdce a říšského kancléře ze 16. března 1939. Právní povaha: součást Velkoněmecké říše s omezenou autonomií. Říše si vyhradila zahraniční politiku, obranu, dopravu, spoje a celní území. Obyvatelstvo se dělilo na říšské občany (Němce) a protektorátní příslušníky, kteří podléhali odlišnému právu.
Dualita orgánů:
- autonomní (protektorátní): státní prezident (Emil Hácha), protektorátní vláda (předsedové A. Eliáš, od 1942 Jaroslav Krejčí; zákonodárná moc vládními nařízeními, Národní shromáždění nezasedalo), zemské a okresní úřady, Národní souručenství jako jediná politická organizace,
- říšské: říšský protektor (K. von Neurath, fakticky R. Heydrich, K. H. Frank) se širokými pravomocemi (mohl rušit opatření autonomních orgánů a vydávat nařízení), oberlandráti (dozor nad autonomní správou), gestapo, říšské soudy.
Autonomie byla formální, reálná moc patřila říšským orgánům. Právo: zůstalo čs. právo, pokud neodporovalo převzetí ochrany Říší. Uplatňovala se přednost říšského práva a recepce norimberských rasových zákonů (1939 nařízení o židovském majetku, arizace). Stanné právo (1941–1942 a po atentátu na Heydricha), uzavření vysokých škol (17. 11. 1939), perzekuce.
Soudnictví: dualita protektorátních (autonomních) soudů a německých soudů (zvláštní soudy, Lidový soudní dvůr), které rozhodovaly věci Němců a politické činy, stanné soudy.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Slovenský štát, Teorie kontinuity