Definice
Restituce – Zmírnění majetkových křivd komunistického režimu (od 25. 2. 1948) vrácením majetku původním vlastníkům nebo náhradou.
Výklad v předmětech
České a československé právní dějiny novověku
Restituce
Zmírnění některých majetkových křivd způsobených komunistickým režimem (od 25. 2. 1948) vrácením majetku původním vlastníkům nebo jejich dědicům, případně náhradou:
- malá restituce (zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd): drobné provozovny a domy znárodněné v 50. letech,
- velká restituce (zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích): majetek odňatý v rozhodném období,
- zákon o půdě (č. 229/1991 Sb.): zemědělský a lesní majetek,
- církevní restituce (zákon č. 428/2012 Sb.).
Podmínky: státní občanství (zprvu i trvalý pobyt, pobyt zrušil ÚS v roce 1994), rozhodné období a výčet důvodů odnětí. Restituce nezahrnuly majetek konfiskovaný podle Benešových dekretů (ÚS Pl. ÚS 14/94). Současně proběhla soudní rehabilitace (zákon č. 119/1990 Sb.).
Odkaz na původní dokument
Ústavní právo II
Restituce
Navrácení majetku odňatého komunistickým režimem nebo náhrada za něj. Spory se před Ústavním soudem vedou neustále. Církevní restituce (zákon č. 428/2012 Sb., nález Pl. ÚS 10/13): ÚS posuzoval stanovení rozhodného období (od 25. 2. 1948, s výjimkou pro dřívější křivdy) a způsob určení finanční náhrady. Zákon v podstatě obstál.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Zásahy do vlastnictví 1948–1989, Privatizace