Definice
Sjednocení Německa – Proces od zániku Svaté říše římské přes Německý spolek, celní spolek a revoluci 1848 po vyhlášení císařství 1871.
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Sjednocení Německa
- zánik Svaté říše římské (1806): územní přeskupení (1803), Rýnský spolek (1806, konfederace pod francouzským vlivem, ústavy a Code civil), abdikace Františka II.,
- Německý spolek (1815–1866),
- Německý celní spolek (1834),
- revoluce 1848: Předparlament, frankfurtské Národní shromáždění (spor Maloněmců × Velkoněmců). Návrh ústavy: dělba moci, dvoukomorový parlament, neodpovědný „císař Němců“, odpovědní ministři, říšský soud, Základní práva německého národa. Pruský král korunu odmítl a sněm skončil jako stuttgartský „parlament torzo“ (1849),
- Bismarckovy války (s Dánskem 1864, s Rakouskem 1866: Hradec Králové) → Severoněmecký spolek (1867),
- prusko-francouzská válka, listopadové dohody s jihoněmeckými státy, vyhlášení císařství ve Versailles (18. 1. 1871) → Německé císařství.
Ve sporu o kodifikaci stáli proti sobě Thibaut (pro) a Savigny (proti, Historická právní škola).
Odkaz na původní dokument