Definice
Sociální vztah – Stav vzájemné závislosti a ovlivňování sociálních subjektů, probíhající v dimenzi perceptivní, komunikativní a interaktivní.
Výklad v předmětech
Sociologie práva
Sociální vztah
Stav vzájemné závislosti a ovlivňování sociálních subjektů, vůči sobě orientované chování více osob (Weber). Simmel: sociologie je věda o společenských vztazích. Vztah se utváří postupně: potkávání v prostoru → psychická vazba (sympatie, antipatie) → sociální kontakt (výměna hodnot) → společenský vztah (dlouhodobá interakce; Dunbarovo číslo asi 150 vztahů).
Prvky: účastníci (subjekty), vzájemná vazba na hodnotu (objekt), práva a povinnosti, tedy hodnotová a normativní očekávání (obsah). Úrovně: mikro-, mezo- a makrosociální. Upravují-li vztah právní normy, stává se zároveň právním vztahem, tím se ale nevyčerpává („litera zabíjí, duch oživuje“). Chování ve vztahu určují psychické momenty (osobnost; pohyb k lidem, proti lidem, od lidí) a sociální momenty (regulativy, situace, začlenění do struktur, pozice a role).
Vztah probíhá ve třech dimenzích: perceptivní, komunikativní a interaktivní.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Sociální percepce, Sociální komunikace, Sociální interakce
- Související: Právní vztah