Definice
Sociologie – Teoreticko-empirická věda o společnosti, sociálních vztazích, jevech, procesech a strukturách, vzniklá v polovině 19. století vydělením z filozofie (Comte).
Výklad v předmětech
Sociologie práva
Sociologie
Teoreticko-empirická věda o společnosti, sociálních vztazích, jevech, procesech a strukturách. Vznikla v polovině 19. století vydělením z filozofie jako reakce na problémy industrializace. Termín zavedl Auguste Comte (1839, nejprve „sociální fyzika“). Období předtím je protosociologie. Zakladatelé: Comte, Spencer, Marx, dále Weber a Durkheim, u nás Masaryk, Chalupný a Bláha.
Vymezení předmětu:
- syntetizující definice: věda o organizaci a vývoji společnosti (Masaryk), sociálních jevech (Bláha), sociálních vztazích (Simmel), sociálních faktech (Durkheim), sociálním jednání (Weber), sociálním životě (Giddens),
- analytická definice podle okruhů: společnost, struktura společnosti, sociální vztahy, sociální jevy.
Specifika přístupu: komplexnost, systémovost, teoreticko-empirický přístup. Základní metody jsou logická a historická. Studuje sociální příčiny, důsledky a zákonitosti (už Guerry kolem 1830 zjistil, že asociální jevy málo kolísají). Brání se redukcionismu. Vedle obecné sociologie existují odvětvové sociologie, mezi nimi sociologie práva.
Společnost (Keller): souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu, jehož parametry mohou ovlivnit jen částečně. Typy: tradiční, moderní, postmoderní.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Sociologie práva (obor), Sociologická paradigmata, Sociologický výzkum, Sociální jev, Zákon tří stadií
- Související: Sociologismus