Definice
Statutární orgán – Orgán se zbytkovou působností, jehož člen může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech; omezení jeho oprávnění nepůsobí navenek (§ 163, 164 OZ).
Výklad v předmětech
Občanské právo – obecná část
Statutární orgán
Orgán, kterému náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu (zbytková působnost, § 163 OZ). Člen statutárního orgánu může zastupovat PO ve všech záležitostech (všeobecné zástupčí oprávnění, § 164 OZ). Orgán je individuální nebo kolektivní (§ 152 OZ).
Jednání za PO:
- omezení rozsahu zástupčího oprávnění statutárního orgánu nemá účinky vůči třetím osobám, ani bylo-li zveřejněno. Účinky navenek má jen zapsaný způsob zastupování (např. dva členové společně), § 162 OZ, § 164 OZ,
- zaměstnanec, člen orgánu či korporace zastupuje PO v rozsahu obvyklém vzhledem k funkci (§ 166 OZ),
- dále zmocněnec (včetně prokuristy), opatrovník (§ 165 OZ, § 486 OZ), likvidátor a vedoucí pobočky.
Jedná se o zastoupení sui generis (NS 27 Cdo 4593/2017), viz Zastoupení.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Péče řádného hospodáře
- Související: Zastoupení, Prokura