Definice
Stavovská monarchie – Stát, v němž moc sdílí panovník se stavy (šlechta, duchovenstvo, města) sdruženými ve sněmech.
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Stavovská monarchie
Stát jako právnická osoba, v němž moc sdílí panovník a stavy (šlechta, duchovenstvo, města), sdružené ve sněmech. Stavy jsou veřejnoprávní korporace s vlastními privilegii. Stavovský dualismus je předstupněm parlamentarismu. Stavy se často dostávaly do sporu s panovníkem o moc, což se promítalo i do kodifikačních snah (Kodifikace).
Odkaz na původní dokument
České a československé právní dějiny novověku
Stavovská monarchie
Do roku 1620 se v českých zemích uplatňoval dualismus panovníka a stavů. Stavy (panský, rytířský, městský) zasedaly na zemském sněmu, který schvaloval daně, volil či přijímal panovníka a vydával sněmovní usnesení. Zemi spravovali nejvyšší zemští úředníci (nejvyšší purkrabí, hofmistr, maršálek, komorník, sudí, kancléř) a soudil zemský soud.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Protiklad: Absolutismus