Definice
Unitární stát – Stát s jednou ústavou, jednou soustavou nejvyšších orgánů a zákonodárství a jedním občanstvím, členěný na správní, samosprávné či autonomní jednotky.
Výklad v předmětech
Státověda
Unitární stát
Jednotný stát: jedna ústava, jedna soustava nejvyšších orgánů, jedna soustava zákonodárství a jedno občanství. Tvoří ho územní jednotky správní, samosprávné či autonomní povahy, které jsou trvalou součástí státu. Varianty:
Odkaz na původní dokument
- koncentrovaný (malé absolutistické monarchie) × dekoncentrovaný (jednotky s přenesenými rozhodovacími pravomocemi státní správy),
- centralizovaný (bez územní samosprávy) × decentralizovaný (s územní samosprávou, např. ČR),
- regionální stát (Reschová): s autonomními územími, která mají vlastní zákonodárné a výkonné orgány, ale stát je neztrácí (Itálie, Španělsko).
Souvislosti
- Související: Samospráva
- Protiklad: Federace