Definice

Vocatio contra tabulas – Ochrana nepominutelných dědiců: formálně je nutno je ustanovit nebo vydědit, materiálně jim musí připadnout povinný díl (¼ zákonného podílu, u Justiniána ⅓ či ½).

Výklad v předmětech

Římské právo II

Vocatio contra tabulas

Posloupnost proti testamentu: ochrana nejbližších příbuzných před opominutím.

  • formální (ius civile): vlastní dědice (sui) bylo nutno buď ustanovit, nebo výslovně vydědit (exheredatio: syny jmenovitě, ostatní hromadně). Opominutí syna působilo neplatnost testamentu (testamentum iniustum). Opominutí ostatní sui dědili vedle testamentárního dědice: vedle jiného suus stejný díl (pars virilis), vedle cizího (extraneus) dohromady polovinu. Původně postumus rušil testament, od klasické doby ho bylo možno předem vydědit. Jde o střet testamentární volnosti s postavením nezbytných dědiců, kteří se už za života otce pokládali za účastníky rodinného majetku. Praetor (bonorum possessio contra tabulas) rozšířil okruh na třídu unde liberi (i emancipované, a ustanoveného adoptovaného v cizí rodině). Dědili podle intestátních podílů, vydědění však zůstávala v platnosti, a mužští potomci museli být vyděděni jmenovitě,
  • materiální (od 2. stol., původně jen morální povinnost vycházející z pietas; okruh i výše záležely na uvážení soudu): nestačí zmínka, nepominutelnému dědici musí připadnout povinný díl (pars legitima): ¼ zákonného podílu (podle falcidiánské kvarty), u Justiniána ⅓, resp. ½, činil-li zákonný díl ¼ pozůstalosti nebo méně (zpravidla při více než 4 dětech). Oprávněni byli descendenti, ascendenti a sourozenci (nejprve agnátští, u Justiniána i kognátští), v konkrétním případě jen ten, kdo by byl nejbližším intestátním dědicem. Nemusí jít o dědický podíl (stačí odkaz, věno). Novela 115 (542) sloučila formální a materiální práva u descendentů a ascendentů (ne sourozenců): zůstavitel jim musí zanechat povinný díl a zároveň je ustanovit dědici, vydědit či pominout je může jen s výslovně uvedeným důvodem. Důvody jsou taxativní (14 pro descendenty, 8 pro ascendenty, např. nemravný život, nevděk).

Ochranou je Querela inofficiosi testamenti. Dnes srov. nepominutelné dědice (§ 1643 OZ).

Odkaz na původní dokument

Souvislosti

Předpisy a judikatura