Kapitola předmětu Finanční právo I
Obsah: pojem a systém rozpočtového práva, historie rozpočtů, prameny, rozpočtová soustava, funkce a zásady rozpočtů, státní rozpočet a rozpočtový proces, střednědobý výhled, dotace a návratná finanční výpomoc, státní pokladna, rozpočtová skladba.
Rozpočtové právo
Souhrn finančněprávních norem upravujících rozpočtovou soustavu, rozpočtový proces a každoročně státní rozpočet; chování subjektů k veřejným peněžním fondům. Součást fiskální části finančního práva (vedle berního, celního práva a práva veřejných výdajů). Člení se na nadnárodní (EU), celostátní a územních rozpočtů; vnitřně na obecnou část (pojmy), zvláštní část (jednotlivé rozpočty) a procesní část (rozpočtový proces).
Fiskální (lat. fiscus, košík, později státní pokladna): daně původně kryly potřeby dvora a armády. Rozpočet (budget) je z hospodářského hlediska číselný plán příjmů a výdajů na časově omezené období.
Historie: Řím (ager publicus, pozemková daň tributum soli, vectigalia); v českých zemích moderní státní rozpočet od roku 1863, ústavní úprava 1867; ČSR převzala rakouskou úpravu, první samostatná norma zákon č. 95/1918 Sb. o rozpočtovém provizoriu; po roce 1948 spojení rozpočtů podniků, národních výborů a ministerstev; zákon č. 576/1990 Sb. platil do roku 2000.
Prameny: Ústava (čl. 42, 33), zákon č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla), č. 250/2000 Sb. (rozpočtová pravidla územních rozpočtů), č. 219/2000 Sb. (majetek ČR), č. 243/2000 Sb. (Rozpočtové určení daní), č. 23/2017 Sb. (pravidla rozpočtové odpovědnosti), č. 320/2001 Sb. (finanční kontrola), vyhláška č. 412/2021 Sb. (rozpočtová skladba).
Rozpočtová soustava
Soustava veřejných rozpočtů (Veřejné fondy):
- centrální rozpočty: státní rozpočet, rozpočty státních fondů, Národní fond, fondy organizačních složek a příspěvkových organizací, státní finanční aktiva a pasiva, rozpočty sociálního zabezpečení,
- územní rozpočty: rozpočty krajů, obcí, svazků obcí, městských částí a hl. m. Prahy (Rozpočet územního samosprávného celku).
Funkce rozpočtů: fiskální, alokační, redistribuční. Rozpočtové zásady: plánovitost, jednotnost, neúčelovost příjmů a účelovost výdajů, úplnost, reálnost, včasnost, veřejnost, vyrovnanost.
Společné rysy veřejných rozpočtů: zákonná úprava, společná struktura (rozpočtová skladba), základní pravidla hospodaření, povinnost strpět kontrolu, ochrana před neoprávněným použitím prostředků, povinnost předkládat údaje.
Státní rozpočet
Centralizovaný peněžní fond státu a zároveň finanční plán na rozpočtový (kalendářní) rok, kterým se řídí finanční hospodaření státu. Obsahuje očekávané příjmy a výdaje a financující položky a vazby na ostatní rozpočty (dotace, návratné výpomoci, odvody). Schvaluje se každoročně zákonem (Zákon ve formálním smyslu).
Rozpočtový proces (zákon č. 218/2000 Sb.): návrh sestavuje ministerstvo financí, vláda ho předkládá Poslanecké sněmovně (do 30. září); návrh zákona o státním rozpočtu může podat jen vláda a schvaluje ho jen Sněmovna (čl. 42 Ústavy), Senát se na něm nepodílí. Nepřijme-li se zákon do začátku roku, hospodaří se podle rozpočtového provizoria. Následuje plnění rozpočtu, rozpočtová opatření (změny během roku) a státní závěrečný účet, který rovněž schvaluje Sněmovna. Kontrolu plnění vykonává Nejvyšší kontrolní úřad.
Střednědobý výhled: pomocný nástroj sestavovaný na 2 roky následující po rozpočtovém roce; obsahuje základní ukazatele, záměry vlády, výdajové rámce podle kapitol a fondů, výdaje na programy a projekty spolufinancované z EU.
Dotace
Peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu na stanovený účel. Související pojmy rozpočtových pravidel:
- návratná finanční výpomoc: prostředky poskytnuté bezúročně na určitý účel, které je nutné vrátit,
- finanční vypořádání: přehled o čerpání, použití a vrácení nevyužitých prostředků,
- neoprávněné použití prostředků: porušení povinnosti stanovené zákonem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí; zadržení prostředků: porušení povinnosti je vrátit. Obojí vede k odvodu za porušení rozpočtové kázně.
Státní pokladna
Souhrn peněžních prostředků na účtech státního rozpočtu, státních finančních aktiv, účtech ministerstva pro řízení likvidity a státního dluhu, účtech finančních a celních úřadů, rezervních fondů organizačních složek a dalších subjektů (např. veřejných vysokých škol). Doplňuje ji rozpočtový systém: informační systém veřejné správy spravovaný ministerstvem financí, v němž se sestavuje rozpočet, výhled a provizorium a eviduje plnění.
Rozpočtová skladba
Závazný systém třídění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů (vyhláška č. 412/2021 Sb.), základní třídicí klíč všech peněžních operací. Zásady: jednotnost a závaznost, stabilita, srozumitelnost, kompatibilita. Třídění druhové, odvětvové (funkční), kapitolní (odpovědnostní), konsolidační, programové, účelové aj.
Rozpočtová pravidla a kontrola veřejných financí
Pravidla zajišťující udržitelnost veřejných financí (zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti): dluhová brzda (při dosažení stanovené výše dluhu vůči HDP musí vláda a ÚSC přijmout úsporná opatření), pravidlo pro výdajové rámce a Národní rozpočtová rada jako nezávislý orgán. Zákon dopadá i na ÚSC (omezení rozpočtového provizoria, pravidlo 60 % dluhu k průměru příjmů).