Kapitola předmětu Národní hospodářství
Obsah: pojem a druhy inflace, příčiny a důsledky, měření inflace, nominální a reálná úroková sazba, inflace v ČR od socialismu po současnost.
Inflace
Porucha rovnováhy základních makroekonomických veličin projevující se růstem cenové hladiny (znehodnocením peněz). Cenová stabilita je mírný růst cen (cíl ČNB 2 %). Měření inflace slouží mj. k valorizaci mezd, důchodů a sociálních dávek.
Druhy podle míry: mírná (do několika %), pádivá (desítky až stovky %) a hyperinflace. Dále deflace (pokles cenové hladiny), dezinflace (zpomalení růstu cen), stagflace (stagnace ekonomiky s růstem cen) a slumpflace (pokles výkonu s růstem cen).
Další pojmy: jádrová inflace (bez regulovaných cen, potravin, pohonných hmot a dopadů nepřímých daní), měnověpolitická inflace (celková inflace bez primárních dopadů změn nepřímých daní, na ni reaguje ČNB), očekávaná, anticipovaná (očekávání se naplní) a neanticipovaná inflace, skrytá (neprojeví se v cenách) a potlačená inflace (zákaz zvyšování cen, vede k černému trhu, typická pro socialismus).
Příčiny:
- poptávková (strana peněz): deficit státního rozpočtu, nadměrná úvěrová emise, příliv zahraničního kapitálu, dlouhé investiční akce, nízké úrokové sazby a kvantitativní uvolňování,
- nabídková (nákladová): růst mezd bez růstu produktivity, růst cen surovin a energií, monopoly, zvýšení nepřímých daní, války, importovaná inflace.
Důsledky: redistribuce od věřitelů k dlužníkům, deformace daňového systému, znehodnocení příjmů a úspor, vysoké nominální úrokové sazby, nejistota, mzdově-inflační spirála.
Boj s inflací: Měnová politika centrální banky (zvyšování úrokových sazeb: repo, diskontní, lombardní), pevné kurzy či zlatý standard, regulace mezd a cen.
Měření inflace
- index spotřebitelských cen (CPI) podle spotřebního koše (váhy vybraných statků, ČSÚ): míra inflace = (CPIₜ − CPIₜ₋₁) / CPIₜ₋₁ × 100,
- index cen vývozu a dovozu (směnné relace),
- indexy cen výrobců,
- deflátor HDP = nominální HDP / reálný HDP × 100.
ČSÚ vykazuje i míru inflace jako přírůstek průměrného indexu za posledních 12 měsíců proti předchozím 12 měsícům.
Nominální a reálná úroková sazba
Nominální sazba je sjednaná ve smlouvě o úvěru či vkladu. Reálná sazba ji očišťuje o inflaci: reálná ≈ nominální − inflace. Při neočekávaném růstu inflace reálná sazba klesá, při deflaci může reálná sazba převýšit nominální. Efektivní úroková sazba zohledňuje složené úročení (častější připisování úroků zvyšuje výnos).
Inflace v ČR
- socialismus: inflace oficiálně „neexistovala“ (pětiletky, pevné ceny, cenové úpravy, podpultový prodej), šlo o potlačenou inflaci,
- 1991: liberalizace cen a inflace kolem 55 %, fixní kurz, později plovoucí kurz,
- od 1998: režim cílování inflace ČNB, cenová stabilita zakotvena v Ústavě (čl. 98),
- 2013–2017: sazby na „technické nule“ a kurzový závazek (nejvýše 27 Kč/EUR),
- 2021–2023: covid, energetická krize a válka na Ukrajině, inflace až 15,1 % (2022), poptávková i nabídková,
- 2025: průměrná inflace kolem 2,5 %.