Definice
Anglosaské právo – Převážně obyčejové právo anglosaských království 5.–10. století, blízké barbarským zákoníkům (wergeld, ordály); nejvýznamnější byl Alfrédův zákoník, který normanští králové převzali jako The Laws of St. Edward.
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Anglosaské právo
Raně feudální právo anglosaských království (5.–10. století) bylo převážně obyčejové a podobalo se barbarským zákoníkům kontinentu: wergeld (výkupné za zabití odstupňované podle postavení oběti), ordály jako důkaz před soudy hrabství a setnin. Alfrédův zákoník (Book of Laws) spojoval Mojžíšův zákon, kanonické právo a obyčeje (zásada „co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim“); normanští panovníci se zavázali dodržovat ho jako The Laws of St. Edward.
Státní zřízení: witan (witenagemot, velká rada předních mužů) volil krále z královského rodu, jádrem moci byla panovníkova družina. Místní správa: setniny (hundred), občiny, hrabství (shire) s hrabětem (ealdorman) a šerifem jako přímým zástupcem krále. Velkostatkáři dostávali imunity; půda v privilegované držbě byla bookland, selská občinová folkland. Proti Vikingům Alfréd Veliký dohodl hranici Danelaw (mír ve Wedmore 878) a poplatek danegeld, později základ daně z majetku.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Common law, Ordál