Právo – zápisky

Common law

1 min čtení

Definice

Common law – Anglické obecné právo vytvářené rozhodováním královských soudů a založené na precedentech.

Výklad v předmětech

Obecné právní dějiny

Common law

Obecné právo Anglie vytvářené rozhodováním královských soudů a založené na precedentech (Stare decisis). Jeho základy položila normanská invaze (Vilém Dobyvatel 1066: konfiskace půdy, Domesday Book, lenní systém „vazal mého vazala je i mým vazalem“, oddělení církevní a světské jurisdikce) a hlavně Jindřich II. (12. stol., The Lawyer King: putovní královští soudci, sjednocení zvyklostí). Římské právo působilo jen nepřímo (kanonisté, univerzity, Recepce v Anglii). Doplňuje ho Equity. Do kolonií se přenášelo výsadními listinami, nikoli mechanicky.

Vilém Dobyvatel si právem okupace přivlastnil veškerou půdu (ostatní měli jen dědičná užívací práva, viz Feudální pozemková držba (Anglie)) a nechal sepsat Domesday Book (1086) jako soupis pozemkové držby pro daňové účely. Na rozdíl od kontinentu neplatilo „vazal mého vazala není mým vazalem“: všichni svobodní drželi vojenskou povinnost přímo ke králi a léna byla záměrně roztroušena.

Jindřich II. Plantagenet zásadně zasáhl do práva i soudnictví:

  • zavedl porotní soudy jako alternativu k ordálům (viz Porota (Anglie)),
  • učinil writ závazným pro zahájení řízení,
  • rozšířil královský mír na celé království, takže závažné zločiny (crime) patřily před královské soudy, zatímco civilní delikty (tort) zůstaly soukromou věcí,
  • zdokonalil soustavu soudců na cestách (justices in eyre, itinerant judges), kteří objížděli hrabství, soudili pleas of the Crown a kontrolovali místní správu,
  • Clarendonskými konstitucemi (1164) se pokusil podřídit církevní jurisdikci, po sporu s T. Becketem musel částečně ustoupit.

Jurisdikce královských soudů rostla, protože se každý svobodný mohl za poplatek obrátit na královský soud a vyhnout se ordálům; uplatňovala se fikce, že každá záležitost potřebující soudní řešení se dotýká koruny. Právo vytvářené královskými soudy a společné pro celou Anglii se nazvalo common law.

Trestné činy: felony (těžký zločin trestaný smrtí či ztrátou svobody a propadnutím majetku, původně zrada lenního pána), crime (obecně porušení povinnosti vůči společnosti) × tort (civilní delikt, soukromá křivda, náhrada škody). Později indictable (právo na porotu) × non-indictable delikty a misdemeanours (drobné přečiny před smírčími soudci).

Pozdější reformy: zrušení mučení peine forte et dure (1772) a právo obžalovaného mlčet, výpověď obžalovaného jako svědka obhajoby (1898), Act of Settlement (1701) zakotvil nezávislost soudců. Ve 19. století rostl význam statute law: zákony parlamentu jsou koncipovány tak, aby je soudce dotvářel, a neplatila zásada lex posterior derogat priori, takže se hromadily zastaralé a rozporné statuty.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti

Graf

Příchozí odkazy