Definice
Individuální právní akt – Závěr aplikace práva, jímž orgán veřejné moci zakládá, mění, ruší nebo autoritativně ověřuje práva a povinnosti individuálně určených subjektů.
Výklad v předmětech
Teorie práva I
Individuální právní akt
Závěr aplikační činnosti: výsledek pravomocného rozhodování orgánu veřejné moci, kterým se zakládají, mění, ruší nebo autoritativně ověřují konkrétní práva a povinnosti individuálně určených subjektů (akt aplikace práva).
- meritorní × procesní,
- názvy podle řízení: rozsudek (typicky meritorní; konečný, částečný, mezitímní), usnesení (typicky procesní), nález, rozhodnutí, příkaz, platební rozkaz, platební výměr,
- struktura: záhlaví, výrok, odůvodnění, poučení,
- kvalita: Právní moc, Vykonatelnost,
- druhy podle účinků: konstitutivní, deklaratorní, Osvědčení,
- vady: nezákonný akt platí, dokud není zrušen (Presumpce správnosti právních aktů). Výjimkou je Nicotný právní akt.
Právní skutečností jsou jen konstitutivní akty (právní skutečnosti).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Náležitosti individuálního právního aktu, Konstitutivní a deklaratorní individuální právní akt, Osvědčení
- Související: Právní moc, Vykonatelnost, Presumpce správnosti právních aktů
- Protiklad: Normativní právní akt