Definice
Legatum – Formální příkaz zůstavitele v testamentu, aby dědic vydal odkazovníkovi určitou věc či plnění z pozůstalosti (singulární sukcese).
Výklad v předmětech
Římské právo II
Legatum
Odkaz (singulární sukcese): jednostranný úkon pro případ smrti, kterým zůstavitel v testamentu (později i v potvrzeném kodicilu) formálně přikazuje dědici (oneratus), aby odkazovníku (legatarius, honoratus) vydal určitou věc či plnění z pozůstalosti. Je lukrativní (donatio testamento relicta), předpokládá realizaci univerzální sukcese (sukcese po dědici, jen výjimečně přímo po zůstaviteli) a smí tížit jen dědictví (delibatio hereditatis). Dědici samému odkázat nelze (heredi a semet ipso legari non potest). Lze ho vázat na podmínku (i rozvazovací) a stanovit substituta. Okamžikem smrti zůstavitele, resp. splnění podmínky, vzniká nárok (dies cedens), splatný je nabytím pozůstalosti (dies veniens).
Druhy (Gaius):
- per vindicationem (do, lego, sumito, sibi habeto, capito): věcněprávní účinek, odkazovník nabývá vlastnictví nabytím dědictví. Věc musela být v kviritském vlastnictví zůstavitele od pořízení do smrti (zastupitelné jen v okamžiku smrti). Šlo jím zřídit i pozemkovou služebnost či požívací právo. Ochranou je rei vindicatio, vindicatio servitutis či ususfructus. Nejstarší druh. Školy se přely, zda odkazovník nabývá automaticky, nebo musí projevit vůli; Justinián vyžadoval přijetí či odmítnutí,
- per damnationem (heres meus damnas esto dare): obligační nárok na dare i facere, lze odkázat i cizí věc (dědic ji koupí, nebo zaplatí hodnotu, nelze-li ji obstarat za přiměřený náklad), věc dědicovu, budoucí, nehmotnou, pohledávku i prominutí dluhu. Ochranou je actio ex testamento (stricti iuris). Postupně se stal nejuniverzálnějším,
- sinendi modo (heres meus damnas esto sinere): dědic musí strpět, aby se odkazovník chopil věci (jen hmotné věci, které měl zůstavitel nebo dědic v době smrti aspoň v bonitárním vlastnictví). Obligační nárok,
- per praeceptionem (praecipito): přednostní odkaz jednomu ze spoludědiců (prelegát), realizuje se v actio familiae erciscundae. Prokuliáni ho měli za obdobu vindikačního legátu, sabiniáni za zvláštní prospěch (praecipuum) spoludědice, proto jen ze zůstavitelových věcí. Co z prelegátu připadá na vlastní podíl prelegatáře, nabývá jako dědic (význam pro falcidiánskou kvartu),
- zvláštní typy: legatum optionis (volba z více věcí), legatum partitionis (podíl na pozůstalosti, max. polovina).
Civilní odkazy byly přísně formální: odkaz v nevhodné formě (např. vindikačně věc, kterou zůstavitel neměl v kviritském vlastnictví) byl neplatný. Praxe proto kombinovala formy a SC Neronianum stanovilo, že odkaz zřízený nevhodnou formou se konvertuje na legatum per damnationem, který se stal převládající formou.
Obtížit legátem šlo jen testamentárního dědice (více dědiců poměrně k podílům, nestanovil-li zůstavitel jinak). Odkazovníkem mohl být, kdo měl testamenti factio passiva, i spoludědic. Lze ustanovit náhradního odkazovníka.
Předmět: vše majetkově hodnotné. Odkaz věci, která už patří odkazovníkovi, je neplatný (u zatížené věci se vykládal jako nárok na zrušení věcného práva). U generického či alternativního odkazu měl volbu podle klasiků odkazovník, plynula-li z odkazu věcná žaloba, jinak obtížený; odkazovník neměl volit nejlepší, obtížený nejhorší. Legatum optionis byl generický vindikační legát s volbou odkazovníka, kterou musel vykonat osobně. Justinián dal volbu u generického odkazu vždy odkazovníkovi. U odkazu pohledávky musel dědic odkazovníkovi postoupit žalobu. Odkázat šlo i osvobození od dluhu (legatum liberationis), nebo věřiteli to, co mu zůstavitel dlužil (platné, jen je-li to pro něj výhodnější).
Nabytí: dies cedens nastává smrtí, u podmíněného odkazu splněním podmínky, u opčního volbou. Odkazovník získá čekatelské právo, které přechází na jeho dědice. Dies veniens nastává nabytím dědictví (u heres necessarius oba okamžiky splývají). Zemřel-li odkazovník ante diem cedentem a nenastoupil náhradník, odkaz je neúčinný. Akrescence mezi spoluodkazovníky jen u vindikačního a precepčního legátu bez určených podílů. Jmenoval-li zůstavitel více odkazovníků téže věci v jedné větě, dostane každý poměrný díl, v různých větách každý celou věc (či její cenu).
Ochrana odkazovníka: praetor mu mohl dát detenci pozůstalosti vedle obtíženého (sporný či podmíněný odkaz bez záruky). Justinián zakázal zcizovat odkázané věci (nelze je proti odkazovníkovi vydržet), dal odkazovníkovi zákonné zástavní právo a dědic musel nahradit věc, i když ji zničil v nevědomosti. Justinián legáty sjednotil a splynuly s fideikomisy.
Platnost: odkazy padají s neplatným testamentem, mohou však zůstat při posloupnosti proti testamentu.
- počáteční neplatnost: regula Catoniana (podle M. Porcia Catona Censoria či jeho syna Liciniana): odkaz neplatný při hypotetické smrti zůstavitele hned po zřízení zůstává neplatný navždy (quod initio vitiosum est, non potest tractu temporis convalescere). Odkaz věci odkazovníka se tedy nezhojí ani jejím pozdějším zcizením. Neplatí pro podmíněné odkazy,
- následná neplatnost: odkazovník ztratil způsobilost či zemřel před dies cedens, věc zanikla před nabytím dědictví, odpadl obtížený a jeho nástupce nemusel plnit. Vindikační odkaz padá, nabyl-li odkazovník vlastnictví jinak; damnační podle Justiniána jen při jiném lukrativním nabytí,
- ademptio legati (odvolání): u civilních odkazů stejnou formou v záporném znění (v testamentu či potvrzeném kodicilu), u fideikomisů stačila vůle, nepřátelství či zcizení věci. U Justiniána formální odvolání ztratilo význam. Translatio legati (přenesení odkazu): nový odkaz měnící osobu, obtíženého, předmět či přidávající podmínku. Změna obtíženého či předmětu byla odvoláním, změna odkazovníka novací.
Omezení výše: Přetížení odkazy hrozilo, že dědic dědictví nepřijme a testament bude destitutum, proto lex Furia testamentaria (počátek 2. stol. př. n. l., odkaz nejvýše 1000 assů s výjimkou blízkých), lex Voconia (169 př. n. l., po občanech 1. třídy census nesmí odkazovník dostat víc než dědici) a Lex Falcidia.
Dnes odkaz (§ 1594 OZ).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Lex Falcidia
- Související: Fideicommissum, Sukcese