Definice

Mezinárodní smlouva – Ujednání subjektů mezinárodního práva s mezinárodněprávními účinky; smlouvy podle čl. 10 Ústavy jsou součástí právního řádu a mají aplikační přednost před zákonem.

Výklad v předmětech

Teorie práva I

Mezinárodní smlouva

Ujednání dvou nebo více subjektů mezinárodního práva, které má z jejich vůle mezinárodněprávní účinky a řídí se mezinárodním právem (Malenovský). Strany a primární adresáti jsou státy (a mezinárodní organizace). Jednotlivce zavazuje, obsahuje-li samovykonatelná ustanovení.

Součástí právního řádu jsou smlouvy podle čl. 10 Ústavy: vyhlášené, ratifikované, s ratifikací vyslovil souhlas Parlament, ČR je jimi vázána (nabyly platnosti). Mají Aplikační přednost před zákonem: zákon s nimi v rozporu se neruší, jen se nepoužije (latence). Do hierarchie podle právní síly je zařadit nelze.

Odkaz na původní dokument

Úvod do mezinárodního a evropského práva

Mezinárodní smlouva

Pojmové znaky:

  1. souhlasný projev vůle (dohoda) stran,
  2. mezi subjekty mezinárodního práva (ne s obchodními společnostmi nebo orgány nejednajícími jménem státu),
  3. řídí se mezinárodním právem,
  4. zamýšlené právní účinky (jinak jde o nezávaznou deklaraci).

Smlouva zavazuje jen strany, které s ní vyslovily souhlas (partikulární právo). Smluvní právo kodifikuje Vídeňská úmluva o smluvním právu (1969, pro ČSSR 1987).

Druhy: dvoustranné, vícestranné, mnohostranné, regionální a univerzální, otevřené, polootevřené a uzavřené (podle možnosti přístupu), písemné, ústní, ve zjednodušené formě. Označení (úmluva, smlouva, charta, dohoda, protokol, statut) nemá vliv na závaznost.

Funkce:

  • kontraktuální: upravuje konkrétní vztah mezi stranami (zamezení dvojího zdanění, vízová povinnost), většina dvoustranných smluv,
  • právotvorná: vytváří objektivní právo trvale aplikované státy (kodifikační úmluvy o diplomatickém, mořském, smluvním právu, úmluvy o lidských právech, obchodní úmluvy).

Struktura: preambule (cíl a účel, význam pro výklad), meritorní text, závěrečná (protokolární) ustanovení (podpis, ratifikace, přístup, vstup v platnost, autentická znění, depozitář) a přílohy (protokoly, prohlášení).

Viz Vznik mezinárodní smlouvy a Mezinárodní smlouva v ústavním právu ČR.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti

Předpisy a judikatura