Definice
Národnostní otázka v první republice – ČSR byla mnohonárodnostní; ideologie čechoslovakismu, jazykový zákon (1920) a menšinová smlouva nevyřešily postavení Němců, Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Výklad v předmětech
České a československé právní dějiny novověku
Národnostní otázka v první republice
ČSR byla mnohonárodnostní (Češi a Slováci asi 65 %, Němci asi 23 %, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé). Státní ideologií byl čechoslovakismus (jednotný „československý“ národ, jazyk ve dvou formách). Jazykový zákon (č. 122/1920 Sb.) stanovil státní jazyk československý a práva menšin v okresech s aspoň 20 % příslušníků menšiny. Mezinárodní ochranu menšin zavedla saint-germainská menšinová smlouva (1919). Slovensko nemělo vlastní zákonodárný orgán (unitární centralistický model, autonomistické hnutí Hlinkovy ľudové strany), Podkarpatské Rusi slíbená autonomie nebyla do roku 1938 uskutečněna. Ve 30. letech hospodářská krize a nacismus vyhrotily německou otázku (Sudetoněmecká strana K. Henleina, volby 1935).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Mnichovská dohoda