Definice
Podmínka (právní jednání) – Nejistá budoucí skutečnost, na níž závisí, zda právní následky nastanou (odkládací) nebo pominou (rozvazovací) (§ 548 OZ).
Výklad v předmětech
Občanské právo – obecná část
Podmínka (právní jednání)
Nejistá budoucí skutečnost, na jejímž splnění závisí účinky právního jednání (§ 548 OZ). Charakteristický je prvek nejistoty.
- odkládací (suspenzivní): účinky nastanou až splněním,
- rozvazovací (rezolutivní): účinky splněním zaniknou.
Má se za to, že podmínka je odkládací. K nemožné rozvazovací podmínce se nepřihlíží (§ 548 OZ). K splnění podmínky, které záměrně způsobí ten, komu je na prospěch, se nepřihlíží. Zmaří-li ji záměrně ten, komu je nesplnění na prospěch, považuje se za splněnou (§ 549 OZ). Srov. římskou condicio.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Doložení času, Condicio
- Protiklad: Doložení času