Definice
Ustanovení – Část textu právního předpisu s normativním obsahem, která vyjadřuje normu nebo její složku; není totožné s právní normou.
Výklad v předmětech
Teorie práva I
Ustanovení
Část textu právního předpisu s normativním obsahem: výraz s jakýmikoli jazykovými prostředky, jehož smyslem je vyjádřit právní normu nebo některou její složku (okruh subjektů či situací, právní následek) (Pl. ÚS 24-94: slovo „lesopark“ vymezuje skutkovou podstatu poplatkové povinnosti). Ustanovení není totožné s normou: norma může být vyjádřena ve více ustanoveních a jedno ustanovení může obsahovat části více norem. Předpis obsahuje i nenormativní části (slavnostní proklamace, konstatování faktického stavu, ustanovení natolik nesrozumitelná či vzletná, že normu nést nemohou). Nevyvolávají obvyklé právní následky, ale pomáhají např. při interpretaci.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Právní norma