Definice
Výmarská republika – Německá republika 1918–1933 se silným prezidentem a nouzovými nařízeními, poměrným systémem bez klauzule a nestabilními vládami.
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Výmarská republika
Německá republika 1918–1933. Vznikla revolucí 9. listopadu 1918 (osudový den Němců: 1848, 1918, 1923, 1938, 1989). Rada lidových zmocněnců, volby do ústavodárného Národního shromáždění (leden 1919), prozatímní říšská ústava. Prvním prezidentem byl Friedrich Ebert. Výmarská ústava (31. 7. 1919, účinná 14. 8. 1919) měla dvě části: organizaci říše a práva a povinnosti občanů.
- zákonodárství: Reichstag (poměrný systém bez uzavírací klauzule) a Reichsrat (zástupci zemských vlád),
- říšský prezident s velmi silným postavením: přímá volba, jmenování kancléře, rozpouštění Reichstagu a nouzová nařízení podle čl. 48 (Notverordnungen) se silou zákona, kterými mohl suspendovat základní práva,
- vláda odpovědná Reichstagu, který ji mohl snadno svrhnout (negativní většiny).
Důvody pádu: versailleské podmínky, antidemokratické myšlení elit (státní správa, justice, armáda), hospodářská krize, podcenění NSDAP a její propaganda a mezery ústavy (žádná hodnotová orientace, chybějící klauzule, nestabilní vlády, silný prezident, jehož nouzová nařízení nacisté využili). Srovnání se SRN viz Základní zákon SRN.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Základní zákon SRN, Uchopení moci nacisty