Definice

Ústavní soud – Soudní orgán ochrany ústavnosti stojící mimo soustavu obecných soudů; 15 soudců jmenovaných na 10 let.

Výklad v předmětech

Ústavní právo II

Ústavní soud

Soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), stojí mimo soustavu obecných soudů (čl. 91 odst. 1). Je hraničním orgánem mezi právem a politikou. Úprava: čl. 83–89 Ústavy a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (ZÚS: § 1–63 obecná pravidla řízení, § 64 a násl. jednotlivá řízení; subsidiárně OSŘ podle § 63 ZÚS).

  • 15 soudců jmenovaných prezidentem se souhlasem Senátu na 10 let (čl. 84), viz Výběr soudců,
  • rozhoduje plénum (kontrola norem, zásadní věci, sjednocování judikatury stanoviskem pléna) a čtyři tříčlenné senáty (ústavní stížnosti),
  • vykonatelná rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny orgány i osoby (čl. 89 odst. 2), závaznost nosných důvodů (precedenční účinky) je sporná.

Pravomoci (čl. 87 Ústavy): rušení zákonů pro rozpor s ústavním pořádkem a jiných předpisů pro rozpor s ústavním pořádkem nebo zákonem (Kontrola norem), ústavní stížnost obcí a krajů proti nezákonnému zásahu státu, ústavní stížnost jednotlivců, volební spory (ověření volby poslance či senátora), pochybnosti o ztrátě volitelnosti a neslučitelnosti, ústavní žaloba Senátu proti prezidentovi (Velezrada), návrh prezidenta na zrušení usnesení komor (čl. 66), provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, přezkum rozhodnutí o rozpuštění politické strany, kompetenční spory, preventivní kontrola smluv (čl. 87 odst. 2).

Referenční rámec: ústavní pořádek včetně mezinárodních smluv o lidských právech (Pl. ÚS 36/01) a nepsaného ústavního práva. ÚS přezkoumal i ústavní zákon (Melčák, Pl. ÚS 27/09), viz Neústavní změna ústavy.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti

Předpisy a judikatura