Obsah: čas jako právní skutečnost, lhůta a doba, počítání času, promlčení (podstata, předmět, lhůty, běh), prekluze.

Čas jako právní skutečnost

Objektivní právní skutečnost, se kterou právo spojuje vznik, změnu či zánik práv. Čas má význam jako okamžik (datum, např. den narození) nebo jako úsek (interval). Nabývá-li se právo v určitý den, nabude se počátkem toho dne, zaniká-li, zanikne koncem dne (§ 601 OZ).

Lhůta a doba

  • lhůta: časový úsek, ve kterém je třeba učinit úkon (uplatnit právo), jinak nastanou nepříznivé následky. Je hmotněprávní (právo musí být uplatněno v této době, např. promlčecí, prekluzivní) nebo procesněprávní (zachována podáním na poštu, viz OSŘ),
  • doba: časový úsek, jehož uplynutím nastává následek bez ohledu na chování osob (doba nájmu, doba trvání zmocnění).

Počítání (§ 605 OZ a násl.):

  • lhůta či doba určená podle dnů počíná dnem následujícím po rozhodné skutečnosti,
  • určená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím dne, který se označením shoduje s dnem, kdy nastala rozhodná skutečnost (nemá-li měsíc takový den, posledním dnem měsíce),
  • připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem nejbližší následující pracovní den (§ 607 OZ). U doby se neprodlužuje,
  • úsek kratší než den se počítá a momento ad momentum.

Promlčení

Oslabení práva tím, že nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě: právo se promlčí a dlužník není povinen plnit (§ 609 OZ). Právo nezaniká, trvá jako naturální obligace: plnil-li dlužník po promlčení, nemůže žádat vrácení (nejde o bezdůvodné obohacení). Soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li ho dlužník (§ 610 OZ). Vzdát se námitky předem nelze. Funkce: právní jistota, ochrana dlužníka a stimulace věřitele (vigilantibus iura).

Dvě fáze: uplynutím lhůty vznikne dlužníkovi právo námitky. Vznesením námitky se nárok stane nevymahatelným.

Předmět (§ 611–614 OZ): promlčují se všechna majetková práva, ledaže zákon stanoví jinak. Jiná práva jen stanoví-li to zákon. U osobních práv (život, zdraví, čest, soukromí) se promlčuje jen právo na peněžitou náhradu (§ 612 OZ). Nepromlčuje se vlastnické právo, právo na rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty, právo na výživné do budoucna aj. (§ 614 OZ).

Viz Promlčecí lhůta. Srov. Prekluze.

Promlčecí lhůta

Počátek běhu:

  • subjektivní: ode dne, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo měla a mohla dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu (o právu a osobě povinné, § 619 OZ),
  • objektivní: ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (splatnost, § 629 OZ odst. 2). Obě lhůty běží souběžně, právo se promlčí uplynutím té, která skončí dříve.

Délka:

  • obecná subjektivní 3 roky (§ 629 OZ odst. 1), objektivní 10 let (§ 629 OZ odst. 2),
  • náhrada škody či újmy: 3 roky subjektivní, 10 let objektivní, 15 let při úmyslu (§ 636 OZ). U újmy na zdraví a životě běží jen subjektivní lhůta,
  • uznání dluhu a právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci: 10 let (§ 639 OZ, § 640 OZ),
  • strany si mohou ujednat kratší či delší lhůtu (subjektivní nejméně 1 rok, nejvýše 15 let), ne však k tíži slabší strany (§ 630 OZ).

Modifikace běhu:

  • nezapočetí: lhůta nezačne běžet (např. mezi manžely, mezi zákonným zástupcem a zastoupeným, nemá-li osoba zástupce, § 645 OZ, § 646 OZ),
  • stavení: lhůta po určitou dobu neběží (soudní či jiné uplatnění práva, jednání o mimosoudním řešení, § 647 OZ, § 648 OZ),
  • prodloužení: lhůta neskončí dříve než za určitou dobu po odpadnutí překážky (§ 652 OZ),
  • přerušení: běh začne znovu, typicky uznáním dluhu (§ 639 OZ). Uzná-li dlužník již promlčený dluh, nárok se obnoví (§ 653 OZ).

Prekluze

Zánik práva nevykonáním ve stanovené lhůtě, a to jen v případech výslovně stanovených zákonem (§ 654 OZ). Soud k ní přihlíží z úřední povinnosti (bez námitky). Plnění na prekludované právo je bezdůvodným obohacením.

Srovnání:

  • promlčení: uplynutí lhůty + nevykonání + námitka → oslabení práva (naturální obligace),
  • prekluze: uplynutí lhůty + nevykonání → zánik práva (z úřední povinnosti),
  • zánik uplynutím doby: uplynutí doby → zánik práva bez ohledu na chování oprávněného.

Příklady prekluze: lhůta k napadení rozhodnutí orgánu spolku, k popření otcovství, k uplatnění práv z vad (u některých).