Definice
Čas jako právní skutečnost – Objektivní právní skutečnost, s níž právo spojuje následky jako s okamžikem nebo časovým úsekem (§ 601 OZ).
Výklad v předmětech
Občanské právo – obecná část
Čas jako právní skutečnost
Objektivní právní skutečnost, se kterou právo spojuje vznik, změnu či zánik práv. Čas má význam jako okamžik (datum, např. den narození) nebo jako úsek (interval). Nabývá-li se právo v určitý den, nabude se počátkem toho dne, zaniká-li, zanikne koncem dne (§ 601 OZ).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Lhůta a doba, Promlčení, Prekluze