Definice
Detence – Pouhé tělesné ovládání věci bez animu possidendi – pro jiného (nájemce, vypůjčitel, schovatel); vlastní interdiktní ochranu nemá.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Detence
Detence (detentio, possessio naturalis, possessio corpore, pro alieno) je pouhé tělesné ovládání věci bez animu possidendi: detentor má věc u sebe, ale pro jiného. Příklady:
- nájemce (locatio–conductio),
- vypůjčitel (commodatum),
- schovatel (depositum).
Detentor nemá vlastní interdiktní ochranu. Chrání ho vlastník (držitel) věci, pro kterého detinuje.
Mezi držbou a detencí stojí Odvozená držba (sekvestr, prekarista, zástavní věřitel) a Držba práva.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Odvozená držba, Traditio brevi manu, Constitutum possessorium
- Protiklad: Držba