Definice
Princip právní jistoty – Princip spojený se stabilitou, bezrozporností, srozumitelností a předvídatelností práva i jeho aplikace, díky němuž má jednotlivec alespoň rámcovou představu, zda jeho jednání je dovolené, nebo zakázané.
Výklad v předmětech
Teorie práva I
Princip právní jistoty
Princip je spojen se stabilitou práva a jeho výkladu, s jednotností a bezrozporností právního řádu, se srozumitelností a přístupností práva, s vyloučením nedůvodné retroaktivity (Pravá retroaktivita), s předvídatelností soudních rozhodnutí a s důvěrou v právo. Adresáti mají vědět, jak upravit své vzájemné poměry, a mají se moci domoci efektivní ochrany svých práv.
Podle Ústavního soudu má mít jednotlivec, „veden důvěrou v právo“, vždy alespoň rámcovou představu, zda je jednání, kterého se dopouští, právně dovolené, nebo zakázané (II. ÚS 566-05). Právní jistota se projevuje v tvorbě i v aplikaci práva. Soudy proto mají v podobných případech rozhodovat podobně (I. ÚS 420/09). Z právní jistoty plyne i Presumpce správnosti právních aktů.
Odkaz na původní dokument
Ústavní právo II
Princip právní jistoty
Součást právního státu: předvídatelnost práva, ochrana důvěry v právo a nabytých práv. V nálezu Lustrace I ji Ústavní soud ČSFR pojal jako „jistotu obsahových hodnot“, kterou nelze chápat izolovaně a formálně. To je obhajitelné pro přechodové období, jako obecné pravidlo by to princip vyprázdnilo. Původní pětiletá lhůta lustrací byla navíc prodloužena (1995) a pro civilní sféru zrušena (2000), což ÚS akceptoval v nálezu Lustrace II (Pl. ÚS 9/01).
Zákaz retroaktivity (nález Stavební spoření, 10):
- Pravá retroaktivita (zpětné působení na skutečnosti a vztahy, které nastaly a skončily před účinností) je zásadně zakázána. Výjimky: adresát s ní musel počítat (norma v příkrém rozporu s principy humanity a morálky), veřejný pořádek u kogentních předpisů při „přerodu hodnot“, neaplikace předpisu, který ÚS shledal protiústavním.
- Nepravá retroaktivita (nová úprava působí do budoucna i na vztahy vzniklé dříve) je obecně přípustná. Nepřípustná je, pokud zájem jednotlivce na zachování dosavadní úpravy převáží veřejný zájem na změně (test vhodnosti, potřebnosti a „hranice únosnosti“).
- Chráněno je i legitimní očekávání (čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu k EÚLP).
Lustrační zákon podle ÚS ČSFR retroaktivní nebyl: dřívější funkce neprohlašuje za protiprávní, jen stanoví další předpoklady pro výkon funkcí do budoucna (v terminologii Pl. ÚS 53/10 jde o nepravou retroaktivitu).
Stavební spoření (Pl. ÚS 53/10): zákon č. 348/2010 Sb. snížil státní podporu z 15 % na 10 % i u existujících smluv do budoucna (nepravá retroaktivita, obstála) a zavedl 50% daň z podpory za již uplynulý rok 2010 (pravá retroaktivita, zrušena). Posun přinesl nález o valorizaci důchodů (23): nárok podle většiny vzniká až splatností dávky, ne splněním zákonných podmínek, takže snížení valorizace bylo jen nepravou (a přípustnou) retroaktivitou; odlišná stanoviska v tom vidí odklon od Pl. ÚS 53/10.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Presumpce správnosti právních aktů
- Související: Pravá retroaktivita, Judikatura, Vnitřní morálka práva