Definice
Dolus – Vyvolání jednání uvedením v omyl, využitím omylu nebo zamlčením; praetor Aquillius Gallus zavedl subsidiární actio doli.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Dolus
Lest, podvod: vyvolání jednání tím, že někdo druhého uvede v omyl, využije jeho omylu nebo zamlčí podstatnou skutečnost a způsobí mu škodu. Podle ius civile platilo naturaliter licet contrahentibus se circumvenire (smluvní strany se smějí přirozeně přelstít). Praetor Aquillius Gallus (66 př. n. l.) zavedl actio doli a exceptio doli jako ultima ratio (subsidiárně). Jde o praetorský delikt. Souvisejí zásady fraus est celare fraudem (zatajit podvod je také podvod) a non decipitur, qui scit se decipi (není podveden, kdo ví, že je klamán).
Actio doli se podávala do roka na náhradu škody, poté (i proti dědicům) jen na vydání obohacení. Byla infamující, a proto nepřípustná proti rodičům a patronovi. Exceptio doli působila i proti třetím, kteří o podvodu věděli. Mimo vis ac metus a dolus k pohnutkám římské právo nepřihlíželo: falsa demonstratio non nocet; jen testamentu bylo možné odporovat, prokázalo-li se, že by zůstavitel při znalosti pravého stavu rozdělil odkazy jinak.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Error, Vis ac metus